Stavba Země
1. 1. 2009
Stavba země
Vědci na základě sledování zemětřesných vln upřesnili stavbu naší Země. Ve škole se učíme již od roku 1930, že země má zemskou kůru, plášť a jádro. Později bylo upřesněno složení zemské kůry, kterou dělíme na oceánskou a pevninskou. Dále bylo zjištěno, že plášť se skládá z vnějšího plastického a pevného vnitřního obalu, podobná stavba se předpokládala i u jádra. Nyní již víme, že jádro má průměr 2 440 km a skládá se ze tří vrstev. Nově objevené nejvnitřnější jádro má průměr jen 600 km.
Zemská kůra
Nejsvrchnější část
Tlustá průměrně 35km od 6 do 80km
Oceánická - 21% objemu, dno moří
Pevninská - 64% objemu, vyvřelý povrch
Přechodná - tvořená hlavně sedimenty
Litosférické desky - nejstarší části pevnin
Tlustá průměrně 35km od 6 do 80km
Oceánická - 21% objemu, dno moří
Pevninská - 64% objemu, vyvřelý povrch
Přechodná - tvořená hlavně sedimenty
Litosférické desky - nejstarší části pevnin
Pohyby zemských desek - tření, zlom, vrásnění, kerné pohyby, podsouvání, zemětřesení, sopečná činnost, konvergentní síly, divergentní síly
Zemský plášť
Je jedna z vrstev Země, shora vymezená zemskou kůrou a zespodu zemským jádrem. Z geofyzikálního i geochemického hlediska může být rozdělen na svrchní a spodní plášť.
Svrchní plášť: do hloubky 650km
Spodní plášť: do 2900km
Jádro (vnější, svrchní, nejvnitřnější)
Vnější jádro
Polotekuté jádro je vyjma železa a niklu tvořeno nejspíše ještě kobaltem, sírou, křemíkem a kyslíkem, což mu dává polotekutou strukturu (silito-likvidní substrát). Jelikož je obal jádra tekutý, zabraňuje pronikání zemětřesných s-vln (sekundární vlny – příčné vlny) skrz tuto část, neboť tyto vlny nejsou schopny procházet skrz kapalinu.
Vnější jádro musí obsahovat alespoň 10 % lehkých prvků, jak bylo zjištěno z měření. Působící vysoké tlaky na rozhraní plášť-jádro nedovolují kyslíku, aby mohl vstoupit do jádra a proto se předpokládá, že hlavním lehkým prvkem v zemském jádře je síra, která se zde bude vyskytovat ve formě troilitu (FeS).
Vnitřní jádro
Pevné vnitřní jádro zvané též jadérko je tvořeno pevným skupenstvím zmiňovaného železa a niklu. Jeho vznik je vysvětlován gravitační krystalizací původní taveniny. Do dnešního dne není přesně známo, zda-li bylo jádro roztaveno zcela a nebo jenom jeho část, ale v současnosti se spíše předpokládá, že bylo roztaveno v období planetisimál celé. Jeho tvar neodpovídá kulovému, ale je zploštělé, odpovídá tedy spíše elipse. Pevné jádro se každoročně otočí o 1–3 stupně více než polotekutý obal a zbytek Země, což je nejspíše důvod, proč vzniká magnetické pole planety Země.
Nejvnitřnější
Nově objevené nejvnitřnější jádro má průměr jen 600 km.
Jan Kovář IX.D
